Curriculum vitae
Petr JEDLIČKA, academic sculptor
was born on 31 January 1953 in Brno
address: Sekorova 11, Troubsko, 664 41
e-mail : p.jedlicka@razdva.cz, p.jedli@seznam.cz
Study
Střední umělecko-průmyslová škola, Brno
Akademie výtvarných umění, Sofia, Bulharsko
Exhibitions attendance
Brno, Praha, Olomouc, Velké Meziříčí, Altenburg, Poznaň, Gabrovo, Prešov, Barcelona, St. Polten, Budapest, Vyškov, Oswiencim, Bratislava, Montreal, Quebec, Český Krumlov, Tokoname /Japonsko/, Soul /Korea/
Custom exhibitions
Brno, Adamov, Znojmo, Duchcov, Karlovy Vary, Wien, Spišská Nová Ves, Horný Smokovec, Sofia, Banská Bystrica, Praha, České Budějovice, Blansko, Gabrovo, Nová Zagora, Varna, Dobrič, Loveč, Plovdiv, Sofia, Vidin, Blagoevgrad, Pleven /Bulgaria/.
Účast na výtvarných sympoziích
Bulharsko, Polsko, Španělsko, Izrael, Kanada, Japonsko, Norsko, Korea
Architecture realizations, for example.:
- nemocnice Bohunice,
- nákupní středisko Hrotovice,
- Boby Centrum Brno,
- mateřská škola Rýmařov,
- zdravotní středisko Mníšek pod Brdy,
- smuteční síň Pacov,
- škola Velké Meziříčí,
- kulturní dům Božice,
- restaurace Moravské Budějovice,
- kulturní dům Popovice,
- Investiční a poštovní banka Brno,
- Grinbergovo nákupní centrum Beer - Sheva, Izrael,
- plastika pro firmu Ytong, Hrušovany u Brna,
- plastika pro firmu D.S. leasing Brno
Awards
Generace 76, Ostrava
Mladí brněnští výtvarníci, Brno
Festival humoru a satiry, Gabrovo, Bulharsko
Interplays, Bratislava
Scholarships
nadace Pollock - Krasner, New York
About Petr Jedlička
Petr Jedličkas‘ sixtyfifth birthday is an indisputably great opportunity for us to look back at, consider and contemplate his artistic work that stretches over more than three decades.
His artistic journey began at the Secondary School of Applied Arts in Brno.
In 1973 he won a scholarship awarded by the Czechoslovak Ministry of |Education to study at the department of sculpture at the Academy of Fine Arts in Sofia Bulgaria.
During his studies in Sofia he mastered the drawing and sculpture of the human figure, as well as a sense of material and a perfect knowledge of technologies and crafts rare in our country.
The beginning of Jedlička´s artistic work belongs to the still current wave of new sculpture, which however inspired only a few of his contemporaries and was slowly fading abroad . He belonged to the few young artists who followed the revocation of figurative themes and interpreted them in accordance with their nature. His affinity with this which was close to his perception of the human being, formed the base of his future abundant artistic work.
In 1976 Petr Jedlička made his debut in the exhibition hall of Bedřich Václavek´s Club of Science and Education.
A year later he presented mainly paintings of large square formats in Brno´s Gallery of Young Artists. Besides subjects inspired by the world of children´s games /Blindman´s Bluff, Running Girl 1977 /, he showed events full of dramatic tension, not based on any preset programme but on reflection of outer reality, taking place on a dark background, enlivened with coloured grids and letters.
After several consequent author´s presentations and participations in collective exhibitions it was clear that there appeared a new personality among young Southern Moravian artists who would have to be taken into account. In spite of his extraordinary diligence and productivity in the field of painting and small sculpture, the character of his freelance occupation enabled Petr to start cooperation with architects.
Gradually, a series of creations in public spaces developed. Since the 80s a gloomy and often tragic theme of previous paintings, probably echoing childhood experiences and fantasies buried deep in his subconsciousness, was replaced by Jedlička´s humorous view of various social events observed with grotesque hyperbole and ironic distance. He created a large series of paintings whose subjects were private soirées, ladies´ parties and gatherings of gossiping matrons /Ladies´ Soirée, 1985/ or critical relationships between a man and woman, where figures situated in a shallow pictorial area emanate a strange tension / Relationship, Dialogue, Sitting, Good Morning, 1985/.
The painter increasingly accentuates a specific language of colour, intensifying the emotional expression of his paintings. The author´s brushwork shows his temperament and spontaneity grading with each subsequent picture. It was not random that Petr Jedlička resonated with newly updated neoexpressive tendencies of the eighties without the need to reconsider his artistic materials.
With the wave of „wild painting“ his inclination to employ deformation and colour exaggeration could be fully and freely manifested. However, his eruptive painting technique did not come out of newly updated expressive trends but consisted in his genuine development. Subdued emotions of his artistic beginnings were replaced by utterly uncorrected subjectivity.
The late eighties and the beginning of the nineties witnessed the culmination of Jedlička´s artwork. The number of paintings and diversity of their subjects increased and the painter´s working enthusiasm verged on obsession. The experience of parenthood resulted in a series of paintings whose subjects and palette shows Jedlička´s more optimistic perspective of the world /Maternity, 1987, Aunt - Lovely Little Boy, 1989/.
In 1990 Petr Jedlička was granted, as one of very few Czech artists, a one year scholarship by the American Pollock-Krasner foundation, whose fruits were presented in the following year in Viennese gallery Reiffenstein. This selection from an extensive collection of expressive tempera figural paintings on paper was Jedlička´s first great confrontation with a foreign environment.
Since the late eighties Jedlička has been creating developmentally significant sculptures, more precisely heads, showing expressive feeling for matter, shape and composition. In 1995 during a monthly international symposium of ceramists in Israel, a series of three mosaics for Grimberg´s shopping mall in Be‘er Sheva was created. For these realisations of mosaic wall tiling Jedlička used industrially produced white tiles of a square format on which he laid coloured glazes through stencils. Decent colourity of the glazes enhances the effect of waving curves which lend decorative compositions derived from vegetation and animal kingdoms motion.
The list of Jedlička´s activities would not be complete without mentioning his participation in open air painting workshops in Bulgaria, Poland, Norway and Slovakia in 1988-2001 where, apart from figural paintings, a series of landscapes were painted.
During the nineties Petr Jedlička continued not only with painting but also with intense sculptural work. He took part in a number of ceramic symposia and exchange stays in Spain, Israel, Canada, Japan and Korea. A number of ceramic heads were followed by fireclay sculptures glazed with copper, creating interesting metallic effects, heads created by a smoke fired ceramic technique as well as by an old Japanese raku technology which Petr Jedlička accomplished during a ceramic symposium in Japan in 1997.
During the mid nineties Petr Jedlička started with the application of tempera not only on canvas but also on old tablecloths, creating a large series of buffoons, clowns and Cyclops who rather than theatre actors tend to be personifications of the bizzare labyrinth of the world. Apart from these fatal actors in the circus of life, a collection of mask-like faces filling or even overlapping a picture surface developed /Gardener, 1995/. In the following years Jedlička´s abundant creativity was not diminished by his teaching duties which he has been pursuing till today with equal enthusiasm.
His new works are painted on big canvases laid on the floor, which results in a specific way of paint application and new compositional solutions. A picture surface is not filled with only one or two large figures but with a series of spontaneous ideas thrown on the canvas from all four sides with no regard to compositional layout. Thus not very clearly arranged groupings unrestrained by the border of the format develop with no consideration to the figures dimesions. Progressively, a number of figures on the painting surface is increasing as if the painter feared emptiness. Paintings are often marked by random interventions – prints of a paint can or traces of the painter´s hands or knees - which become a part of the work.
Negation of conventional optical order and a possiblity to read the pictures from all sides allow an arbitrary installation of the canvas finally stretched onto a frame /Course of Life, Sunday Afternoon, 2009/. Simultaneously, the painter creates pictures of solitary figures and heads of old people whose faces show grudging, anxiety and hopelessness, resignation or peace of solitude /Old Woman, 2008, Grudging Old Man, 2009/.
Recent Jedlička´s paintings, presented in 2011 and 2012 in Brno´s Ars Gallery, showed the painter´s merciless determination to reveal and convey situations of human beings interacting with their times.
Petr Jedlička belongs to artists for whom painting is an inherent part of everyday life. In these times when hardly anybody paints, not to mention figurative painting, he remains faithful to figuration through which he expresses his feeling of life with fantasy being enriched by touches of reality. Although the wave of wild painting faded away a long time ago, he paints wildly, simply because he feels it this way.
Petr Jedlička is an author of extensive and at first sight unmistakable work whose main attribute is unlimited freedom of artistic expression. The very beginnings of his artistic career - participations in young authors´exhibitions and first individual presentations in the late seventies – promised a distinctively talented individuality, which was soon confirmed by the author´s following numerous successful exhibitions and realisations in public spaces, a series of awards and certificates of merit, frequent invitations and participations at international sculptural and ceramic symposia, exchange stays and open air painting workshops, and not the last by obtaining scholarship from the American Pollock-Krasner foundation.
Petr Jedlička created very early his own distinctive artistic handwriting which has been further developed and enriched with a large range of expressional possibilities guaranteeing originality and at the same time enabling continuous progress without any precipituous and overcomplicated reversals. Rather than a line, Jedlička ´s artistic development suggests rotation around a centre representing a human in their countless situations in this contradictory world. The small number of subjects of his paintings and sculptures is balanced with utmost effectiveness of depictions which are the author´s testimonies about a human being, testimonies interpreted through his subjective perspective.
Jedlička´s admirable multiform and extensive work resulting from his subjectively precarious vision and experience of reality and from inexhaustible creative energy promising further successful development places Petr Jedlička among the most distinctive personalities of Czech contemporary art.
Dr. Jiřina Hockeová
PETR JEDLIČKA – OZVĚNY ČASU
výstava v ARS galerii, Brno 2017
Petr Jedlička (1953) patří k výtvarníkům, jejichž jméno je dnes už v Brně velmi dobře známo. Představil zde svoji tvorbu na dvou desítkách samostatných výstav – mnozí z přítomných si pamatují retrospektivní přehlídku Jedličkovy tvorby v Muzeu města Brna na Špilberku – to bylo v roce 2013. V Galerii ARS je hostem už potřetí, avšak současná výstava se od všech předešlých v mnohém odlišuje. Jedná se o výběr obrazů, kreseb a plastik z let 2016 a 2017, o díla vzniklá zčásti na domácí půdě, zčásti v Bulharsku, s jehož výtvarným prostředím je autor velmi dobře obeznámen, ba možno říci přímo osudově propojen. V letech 1973 až 1978 studoval na Akademii výtvarných umění v Sofii a následně se do Bulharska pravidelně vracel – jeho tvorba zde byla velmi kladně přijímána, realizoval četné výstavy a stal se, mimo jiné, nositelem ceny Ministerstva kultury na Festivalu humoru a satiry v Gabrovu (1989).
Chceme-li však blíže osvětlit kořeny současné Jedličkovy výstavy v Galerii ARS, je nutné zmínit autorovu pedagogickou činnost, které se věnuje od roku 1996 – nejdříve na FaVU v Brně a od roku 1998 až doposud na Vyšší odborné škole restaurátorské v Brně. Právě výtvarníkovo dlouholeté soužití s mladými adepty umění ho přimělo k úvaze vrátit se sám do dob minulých a v praxi si ověřit, zda požadavky, které klade na studenty, jsou i pro něj ještě aktuální a zda mohou přispět k oživení a obohacení jeho současné tvorby. Tak se zrodila výstava nazvaná Ozvěny času, výstava zčásti postavená na tom, co jsme si zvykli u Petra Jedličky vídat – na jeho živelně působivé, barevně nespoutané malířské expresi, ale na straně druhé na něčem zcela novém, na pomyslném návratu o desítky let zpět, kdy se mu kresba na akademii v Sofii stala každodenním drilem. Spolu s tamními studenty se při nedávném pobytu v Bulharsku doslova převtělil za jednoho z nich a kreslil a kreslil. Na svá bedra tak vložil to, co požaduje od svých posluchačů – včetně rizik s tím spojených.
Výsledek tohoto, do jisté míry experimentu, nám Petr Jedlička předkládá na právě zahajované výstavě. V obrazech větších formátů se vedle sebe ocitají expresívní, barevně výrazné figury či portréty, vedle střídmé, konstruktivní, monochromní figurální kresby. Právě v ní je nastíněn základ celého dalšího umělcova díla. Přesvědčený figuralista z lidské postavy vyšel a nikdy ho nepřestala zajímat. Ač jeho malba působí velmi živelně a její východiska lze zčásti nalézat v odkazu avantgardní skupiny CoBrA, přesto jsou Jedličkovy
obrazy nezaměnitelné. Za zdánlivou živelností a barevnou hýřivostí se skrývá promyšlený přístup a mnohaletá zkušenost: vše má svoje místo a vše je na svém místě. Malba a kresba se prolínají, vzájemně se vyvažují, jedno podněcuje druhé. Práce štětcem, kdy je často kladena jedna vrstva přes druhou, kde je spektrum barev až neskutečně široké, se najednou tváří v tvář monumentální kresbě lidské figury stává klidnější až pokornou. Je to dialog, který se odehrává doslova před našima očima.
Inspirací vystavených děl se stalo jak prostředí domácí, tak i zmíněného Bulharska, v širším smyslu slova Balkánu. Rumunský bača či figury a portréty starých žen nalezly své předlohy na evropském jihu. Samostatné kresebné studie vznikaly jak v Bulharsku, tak i v Brně. Vždy v ateliérech kresby. V malbách autor často využívá mixu technik: zčásti tempera, akryl, olej, někdy plátno, jindy papír, nalepený na sololit. Nic není výsledkem pouhé fantazie, vše vychází z autentických prožitků: Vzpomínka, Loutkové divadlo, Tajemné dveře či Noční linka. Zážitek všedního dne odráží Mladý plavec, trochu bláznivý svět postpubertálních dívek nalezneme v Dívčí válce, Reality show či ve Flirtu.
Výstava je doplněna několika umělcovými sochařskými studiemi, jejichž účel je stejný, jako u ateliérových kreseb: navozují pocit díla ve stádiu vzniku. Jsou rozpracované, popraskané, odložené někde v koutě ateliéru. Jako by je některý ze studentů právě ponechal jejich osudu. Nicméně, jsou opravdu nedokončené?
Při bližším pohledu na tvorbu Petra Jedličky nepřehlédneme prvky satirického až jízlivého humoru - s jistou dávkou humorné nadsázky přistupuje i k věcem vážným, k samotné podstatě lidského bytí. Neboť i satirický pohled na svět nás může vést k zamyšlení nad tím, co bylo, co je a co nelze zopakovat.
Výstavu Ozvěny času považuji za jistý druh osobní odvahy umělce, který se na vrcholu své tvorby odhodlal vrátit k dávno minulým kořenům, k výměně rolí studenta a učitele. Chtěl sám sebe přesvědčit o tom, zda cesta vpřed neznamená někdy ztrátu toho, co máme za sebou. V případě Petra Jedličky se tomu tak rozhodně nestalo. Představuje se zde jako umělec s jasně stanovenými prioritami, ale zároveň jako pedagog, který ke své práci přistupuje s velkou zodpovědností a láskou.
Marie Dohnalová